RAKOVINA-jak o ní píší
RODINO,mám rakovinu
Přezaté články z časopisu-PSYCHOLOGIE DNES-.
V listopadu 2007 byly ve shora uvedeném časopise v rubrice-VZTAHY-napsány články*Pravda natvrdo,Co člověk potřebuje slyšet?,Partner v těžké roli,Opustil mne v nejhorším,Předčasně v důchodu,I zlé je k něčemu dobré,S aletrnativou se setká prakticky každý,Vážnou nemoc jsem před nikým netajila,Chlapi se s tím perou sami*.
Sám jsem byl požádán radaktorkou paní Danielou KRAMOLOVOU abych jí zodpověděl pár otázek na téma -Rakovina- ,které potom sepsala.
Tím bych jí a celému kolektivu chtěl touto cestou poděkovat ,že podávají informace o této nemoci a lidech, jak se s touto nemocí vyrovnávají.
Petr GROBAUER-zakladel místního sdružení Občanskéhosdružení-ZRNKO ŠTĚSTÍ- ve Štětí
Chlapi se s tím perou sami
Od chvíle,kdy jsem začal mít zdravotní problémy,to šlo ráz na ráz,neměl jsem čas dlouze přemýšlet.Pořádně se mnou zamávalo,až když jsem se dozvěděl,že půjdu do plného invalidního důchodu.Většinu života jsem pracoval jako vedoucí prodejny potravin,byl jsem zvyklý být pořád mezi lidmi.Co teď?
Do toho onemocněla rakovinou i manželka.Seděl jsem doma,lecos se mi honilo hlavou.A pak jsem jednou v ústecké nemocnici,kde se žena léčila,objevil letáček Ligi proti rakovině.V Praze,
kde jsem se léčil já,jsem žádnou podobnu informaci nedostal.
Zatelefonoval jsem na pražskou centrálu a domluvil se,že založím místní sdružení u nás ve Štětí.Existujeme rok,je nás devatenáct,já jsem jediný muž.
Ženy jsou v pacienstkých organicacích rozhodně aktivnější,mužům se většinou do sdružení moc nechce.Každý se s tím spíš snaží nějak poprat a vyrovnat sám,o problémech moc nemluví.Víte,se zdravým se o této nemoci ani mluvit nedá,nerozumějí vám.
Sám nakonec vidím,že setkávání lidí s podobnými problémy pomáhá.Získáváme i spoustu užitečných informací,například o rekondičních pobytech,na které jako sdružení můžeme získat sponzorské přípěvky.Zrovna se čtyři naše členky vrátily z desetideního pobytu v Jánských Lázních,za rok prý určitě pojedou zase.Měly k dispozici lékaře,psycholožku,rehabilitační pracovnici.
Velkou starostí lidí,kteří prodělali rakovinu,zvlášť těch starších nad padesát,je,když dostanou invalidní důchod třeba jen na rok nebo na dva-jako je teď moje žena.Ať už ho mají na pořád !Takhle se hrozně stresují,co řekne komise příští rok.Co když jim důchod vezmou?Kde budou v tom věku hledat práci?Ta nemoc je sama o sobě na psychiku dost náročná,proč lidem ještě přidělávat další starosti.
-zahrádkář- BŘEZEN 2009
Při čtení časopisu -zahrádkář-mne zaujal článek-VÝŽIVOU proti RAKOVINĚ-.Jako předseda našeho Občanského sdružení mohu a také činím poděkování jak redakci uvedeného časopisu,tak nakladatelství VYŠEHRAD,že podává velice potřebné rady jak onkologickým pacientům tak jejich rodinám.